Baco Noir

Baco Noir (lidový název Bago) je interspecifická odrůda révy (též hybridní odrůda, mezidruhové křížení, PiWi odrůda), určená k výrobě červených vín, která byla vyšlechtěna ve Francii roku 1902 kříženec odrůd Folle Blanche (Vitis vinifera) a Riparia Grand Glabre (Vitis riparia).

Popis

Réva odrůdy Baco Noir je jednodomá dřevitá pnoucí liána, dorůstající v kultuře až několika metrů. Kmen tloušťky až několik centimetrů je pokryt světlou borkou, která se loupe v pruzích. Úponky umožňují této rostlině pnout se po tvrdých předmětech. Keř je bujného až velmi bujného růstu.

Listy jsou velké, tří- až pětilaločné s mělkými horními výkroji, čepel listu je oboustranně hladká. Řapíkový výřez je lyrovitý, otevřený, řapík listu je delší, drsný, zelený.

Oboupohlavní pětičetné květy v hroznovitých květenstvích jsou žlutozelené, samosprašné. Plodem jsou malé, kulaté, velmi slabě ojíněné bobule tmavomodré barvy s jemnější, ale pevnou slupkou, s dužinou sladkou a šťavnatou, s jemnými herbálními tóny. Hrozny se často nechávají na keři přezrát, aby dužina ztratila travnatou příchuť. Slupka i dužina obsahuje velké množství barviv. Hrozny jsou menší až středně velké (102 g), středně husté, válcovité.

Původ a rozšíření

Baco Noir je moštová odrůda révy, používaná kdysi též jako podnož, interspecifický kříženec odrůd Folle Blanche (Vitis vinifera) a Riparia Grand Glabre (Vitis riparia), vyšlechtěný roku 1902 ve Francii šlechtitelem jménem François Baco. Patří k tzv. přímoplodným hybridům první generace. Odrůda nese geny Vitis vinifera (50 %) a Vitis riparia (50 %). ^[1]

Odrůda byla ve Francii velmi rozšířená, v Burgundsku, v údolí Rhony a v údolí Loiry se stala populární a v první polovině 20. století se pěstovala až na 11.000 hektarech, ale poté, co Evropská unie zakázala roku 1958 pěstování hybridů za účelem produkce jakostních vín, byla většina vinic vyklučena a zůstala zde pouze na několika stovkách hektarů, často ve společných výsadbách s jinými odrůdami. Dekretem z 18. 4. 2008 byla sice opět zařazena mezi odrůdy, z nichž smějí být vyráběna jakostní vína, neboť nese vyšší podíl genů Vitis vinifera, ale roku 1999 byla ve Francii pěstována již na pouhých 5,87 hektarech.

Dnes je pěstována především v chladnějších regionech USA, ve státech New York (roku 2000 na 240 ha), Michigan, Mississippi, Wisconsin, New Hampshire a Pennsylvania, ale také v Kanadě (Britská Kolumbie, Ontario, roku 1991 na 71 ha) a na malých plochách ve Švýcarsku (roku 2007 na 1,1 ha).

V České republice je odrůda stále poměrně dost rozšířená, ale většinou už jen na pergolách k zastínění, ne k produkci hroznů za účelem výroby vína. Není zapsána do Státní odrůdové knihy České republiky a není ani odrůdou povolenou k výrobě zemských vín.

Do našich dějin vstoupila odrůda roku 2003, při referendu recesistické Svobodné spolkové republiky Kraví hora o přistoupení k Evropské unii. Hlasovací lístek byl označen otiskem palce, namočeným do vína z odrůdy „Bago“. Většinou hlasů bylo rozhodnuto o přistoupení státu k EU, budou-li je chtít.

Název

Název dostala odrůda po svém šlechtiteli, kterým je François Baco. Synonymum Bago vzniklo nejspíše zkomolením jeho jména. Přídomek „noir“, v překladu z francouzštiny „černý“, označuje nejen barvu hroznů, ale obecně i odrůdu, určenou k výrobě červených vín.

Další, lokálně používaná synonyma odrůdy Baco Noir jsou : 24-23 Baco, Baco 1, Baco N°1, Bacoi, Bago (Česká republika), Bakon, Bako Speiskii, Bakův modrý (Česká republika).

François Baco, francouzský šlechtitel, je autorem mnoha hybridních odrůd, z nichž nejznámější je právě Baco 1, která se stále užívá jako barvířka a pro výrobu růžových vín, a pak odrůda Baco Blanc, (Baco 22A) (Folle Blanche (Vitis vinifera) x Noah (v ČR též Charvát (bílý, bobule snadno opadává))), která se stále pěstuje ve Francii pro výrobu destilátů. Další jeho odrůdy se tolik neprosadily.

Odrůda Baco Noir není příbuzná a její název nijak nesouvisí s autochtonní odrůdou původu Vitis vinifera s názvem Baga, pěstovanou v Portugalsku, převážně ve vinařském regionu Beiras, roku 1999 na 6.730 hektarech.

Pěstování

Raná, výnosná a odolná moštová odrůda raší i kvete raně, dozrává koncem srpna až začátkem září. Pro rané rašení odrůdu silně ohrožují pozdní jarní mrazy. Réva vyzrává a mrazu odolává velmi dobře. Odrůda je rezistentní vůči houbovým chorobám, jen za nepříznivého podzimu dochází někdy k praskání bobulí a k jejich hnití.

Na stanoviště i půdu není odrůda příliš náročná, snese i půdy sušší a vápenité. Je odolná proti výkyvům teplot. Hodí se pro většinu vedení, snáší i krátký řez. Odrůda se často vysazovala jako pravokořenná, lépe tak roste, nicméně je pouze tolerantní k révokazu. Vhodné by byly podnože SO-4, 125 AA, Cr 2. Plodnost odrůdy je střední až vyšší, výnosy dává 6-12 t/ha při cukernatosti 19-22 °NM a aciditě 9-12 g/l.

Víno

Ve Francii jsou typická odrůdová vína mírně nahořklá, jemně odrůdově kořenitá, intenzívně rubínově červeně zbarvená a bohatá na obsah alkoholu. Jsou zde považována za nejvýše průměrná a používají se k scelování s méně barevnými víny (u nás to byl Modrý Portugal). V USA dává odrůda temně červená, tělnatá, příjemně ovocitá a plná vína s vysokou aciditou, s vyšším obsahem alkoholu a s jemnou hořčinkou. Odrůdová rosé jsou zde obecně považována za kvalitnější než červená vína. Za nejlepšího výrobce odrůdových vín je považován Švýcar Philippe Girardet (Girardet Wine Cellars [1]) z Umpqua Valley v Oregonu.

Odkazy

Reference

↑ Grape hybrid varieties and accessions parentage and their genetic percent of Vitis species Archivováno 6. 8. 2010 na Wayback Machine., Michael Striem, 2010

Literatura

Pierre Galet : Dictionnaire encyclopédique des cépages. Hachette, Paris 2000, ISBN 978-2-01-236331-1.
Jancis Robinson : Das Oxford Weinlexikon. Hallwag, Gräfe und Unzer, München 2006, ISBN 978-3-8338-0691-9.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Baco Noir na Wikimedia Commons
Vitis International Variety Catalogue VIVC Geilweilerhof
Vitis, La Vigne et le Vin
Catálogo das castas de uvas para vinho, Região de Pinhel

Multimédia

Ing. Radek Sotolář : Multimediální atlas podnožových, moštových a stolních odrůd révy, Mendelova zemědělská a lesnická universita Brno, zahradnická fakulta v Lednici [2]
Martin Šimek : Encyklopédie všemožnejch odrůd révy vinné z celýho světa s přihlédnutím k těm, co již ouplně vymizely, 2008-2012

[1] Grape hybrid varieties and accessions parentage and their genetic percent of Vitis species Archivováno 6. 8. 2010 na Wayback Machine., Michael Striem, 2010

[1]